Dnes jste na Třinec nestačili, co musí tým změnit do příštího zápasu v Praze?
Musíme jít do zápasu s větší intenzitou ve všech herních oblastech. Nesoustředit se na nějaké krásné nahrávky, ale vlétnout do pásma, šance potom přijdou. Neříkám to proto, že mám takovou roli já, ale protože nám to může pomoci. Třinec na nás vlétnul, dostával se do šancí. Když jsme tady druhý zápas série tak hráli, tak jsme byli úspěšní.
Chyběla mužstvu energie? Oproti Třinci jste působili unaveněji…
Soupeř začal zápas lépe. Prvních deset minut je vždy velmi důležitých, když se každé třinecké formaci podaří v prvních dvou střídáních dobře zatlačit, trefovat puky na branku, tak se dostanou do zápasu a potom se svezou na vlně energie, kterou z takových střídání získají. My bychom měli začínat také tak.
Byla to právě velká agresivita, kterou jste měl na ledě dnes aplikovat?
Začala jsem hrát, protože se zranil Dominik Pacovský. Moje role je taková. Snažím se každý souboj dohrávat, zrovna dnes ale tuším, že jsem v zápase moc šancí na dobrý hit neměl. Samozřejmě mluvím o čistém zákroku, ne o nějaké „prasárně“. Doufejme, že se mimo jiné i tohle do příště zlepší.
Soupeř dnes asi příliš chutě na nějakou potyčku neměl…
Je to tak, já jsem se ale snažil hrát čistě. Snažil jsem se hrát do těla, ale nic neférového nepředvést.
Vaší formaci se v závěru utkání podařilo snížit, jak byste popsal inkriminovanou situaci?
Sacha Treille výboně zabojoval o puk, střílel z každé pozice – přesně tak, jak to má být. Já jsem stál před bránou a clonil gólmanovi. Naštěstí to tam padlo. To je ale přesně ono, jak hraje Sacha. Bojuje o každý puk, všechno rve do brány. Mít takovou tu správnou agresivitu.
Bohužel na vás soupeř úspěšně vletěl, nyní můžeme říci, že z vaší strany byla první část nejhorší. Jaké byly taktické plány na první část? Proč nebyly správně aplikovány?
Plán byl vlétnout na soupeře a hrát agresivně. Nesplnili jsme to, realita byla přesně opačná. Soupeř měl plán podobný, splnil ho ale lépe. Dostal se tak do zápasu. Teď budu mluvit z vlastní zkušenosti, jak říkám, když se povedou první dvě střídání, tak se do toho člověk dostane a získá herní sebevědomí. To potom často platí na celý zápas. Prvních deset minut je strašně důležitých, když se člověk nechytne, tak se to poté těžko dohání.
